Přednemocniční neodkladná péče je činnost, při které dochází k péči o osoby, u kterých došlo k náhlému zhoršení zdravotního stavu, úrazu, nebo k náhlému onemocnění. Pod pojmem PNP si ale nelze představit jen práci záchranářů na místě samém, ale také další činnosti. PNP je totiž tvořená týmem lidí.
Na začátku téměř každého výjezdu k pacientovi je telefonát na tísňovou linku 155 (případně jinou, avšak dojde k přepojení na linku 155) – výjimku tvoří malý zlomek události, kdy posádky ZZS naleznou pacienta po cestě k výjezdu/na základnu nebo je někdo jen a pouze „odchytne“. Ve chvíli, kdy voláte na tísňovou linku 155, dovoláte se vždy na zdravotnické operační středisko (ZOS) kraje. Tam pracují ve dvanáctihodinových směnách ženy a muži se stejným vzděláním, jaké mají jejich kolegové „na autech“, avšak oni jsou ti, co jsou „u pacienta“ jako první – alespoň tedy po hlase.
Záchranáři na ZOS nepřijímají telefonáty jako „stroje“, ale při vážnějších stavech navigují k poskytování telefonicky asistované první pomoci (TAPP) nebo, když je vyhodnocena náhlá zástava oběhu (NZO), k telefonicky asistované neodkladné resuscitaci (TANR). Někdy však volají na ZZS lidé, kteří se jen a pouze chtějí poradit – lepší je volat v pracovní době praktikovi , mimo jeho pracovní dobu do nemocnice – dochází k blokování linky pro vážnější stavy – někde je možné volat na call centrum, kde vám záchranáři poradí. Každý telefonát na linku 155 neznamená výjezd sanitního vozidla. V některých krajích jsou navíc operátorky a operátoři rozděleni i na dispečery – ti vysílají posádky ZZS na místo událostí, hledají umístění pro vážně zraněného pacienta v nemocnicích a dělají i další činnosti přímo souvisejícími s prací posádek v terénu.
Česká republika je na tom opravdu výborně
Na místo události vyrazí buďto posádka RZP, RLP nebo RV. V těch nejvážnějších případech na místo již po prvním hovoru vzlétá posádka LZS, případně si ji dovolají posádky z místa zásahu. Od 1. srpna 2023 vyráží posádky z celkem 319 výjezdových základen a vrtulníky vzlétají z deseti stanovišť LZS.
Po zajištění stavu pacienta na místě události (dochází k základním úkonům – základní vyšetření, měření krevního tlaku, natočení EKG, změření hladiny cukru v krvi případně okysličení krve –na základě zjištěných informací může dojít k podání medikace, k ošetření poranění, k fixaci do vakuových matrací, dlah a podobně) směřují posádky ZZS krajů do nemocnice, kde se o pacienta postarají. Nemocnice je vybrána vždy taková, aby se o pacienty mohl personál adekvátně postarat – ne všechny nemocnice mají všechna oddělení nebo možnosti léčby – po akutním infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě směřují pacienti do specializovaných center. Po dopravních nehodách, kdy jsou splněna některá kritéria, směřují pacienti do traumacentra.
V rámci přednemocniční neodkladné péče ale dochází také k zapojení volajících – právě na nich je provést prvotní úkony mající za cíl pomoci postižené osobě – tyto úkony mnohdy mohou zachránit lidský život.
Na pomoc přijede policie, hasiči, horská služba nebo vodní záchranná služba
Ve chvílích, kdy je stav pacienta natolik závážný, že je potřeba pomoc co nejdříve, může dojít k aktivaci First responderů. Některé kraje využívají jen ostatní složky IZS, které mají mnohdy i automatizovaný externí defibrilátor, jiné mohou aktivovat i civilisty, kteří prošli odborným školením – zpravidla jde o příslušníky a zaměstnance složek IZS, zdravotnictví, případně AČR a další.
Na horách je velmi často aktivována i Horská služba České republiky, kdy jejich členové ovládají první pomoc velmi dobře a mnohdy jsou právě oni na místě události jako první. Své uplatnění mají i vodní záchranné služby, které, jak již název napovídá, pomáhají v případech, které se zpravidla týkají vody nebo jejího okolí.
Zapomenout ale nesmíme ani na zdravotní dopravní služby. Na nejméně vážné události mohou být vyslány i posádky ZDS – „převozová sanitka“, která přijede na místo události a řidič/ka vezme pacienta do nemocnice. Nebo naopak jsou tyto sanitky volány tam, kde dojde k hromadnému postižení osob a po prvním třídění a ošetření jsou právě „převozkou“ pacienti transportováni do nemocnice.
Závěrem lze říci, že přednemocniční neodkladná péče je v České republice na excelentní úrovni! Samozřejmě – někdy ani pracující lidé u ZZS nemají dobré dny, mohou být méně příjemní, ale vždy jde o profesionály, kteří zvládají pomoci těm, kteří jejich pomoc potřebují.
PS. Díky všem ženám a mužům, kteří nějakým způsobem jsou zapojení do PNP. Díky všem, kteří dobrovolně pomáhají těm, které postihne nějaký zdravotní problém.
PPS. Bohužel ne vždy jde pacientům pomoci, ale vždy se dělá vše proto, aby si záchranáři mohli říci, udělali jsme pro záchranu vše.
