V pondělí, 15. května, opouštěli brány Věznice Mírov dva podmínečně propuštění muži z „kauzy“ žhářského útoku ve Vítkově. Jelikož právní zástupce propuštěných požádal o střežení místa Vězeňskou službu ČR, která jeho návrh akceptovala, rozjela se smršť. Novináři byli naštvaní, že nemohli dotyčné muže konfrontovat. Obdobné situace však nejsou ojedinělé.
Mluvčí VS ČR novinářům odpověděla, že střežení oblasti před věznicí bylo na popud právního zástupce právě propuštěných mužů. Právní zástupce uvedl, že měl jisté náznaky o tom, že by místo nemuselo být bezpečné. Zejména proto tedy vychází VS ČR vstříc. Pakliže by v oblasti před věznicí došlo k útoku na právě propuštěné osoby, byla by to právě VS ČR, která by musela problém řešit. Strážní a dozorci totiž neřeší jen situaci ve vnitřních částech věznice, ale také v okolí. V případě, kdy došlo k útoku na romskou rodinu, se daly pokusy o „odplatu“ očekávat.
Jak již bylo zmíněno, obdobné situace nejsou žádnou výjimkou. Ve chvílích, kdy rozhodují soudy o vazebním stíhání obviněných, jsou tyto osoby střeženy Policií České republiky a v soudní síni, případně v jejím okolí, se nachází příslušníci Justiční stráže VS ČR. Ani v takových případech nemají novináři téměř žádný prostor pro otázky na obviněné osoby. Pakliže jde o zvlášť nebezpečné pachatele nebo je podezření, že by osobě někdo chtěl ublížit, dochází k eskortám tvořenými více příslušníky nebo dokonce eskortám za přítomnosti speciálních pořádkových jednotek nebo zásahových jednotek – obdobně tomu bylo v případě vazebního jednání u Zdeňka Konopky – muže obviněného (nyní odsouzeného) ze žhářského útoku v panelovém domě v Bohumíně.
Případné útoky řeší oni a oni se zodpovídají vedení
V tomto konkrétním případě byla eskorta zvýšená, probíhala za asistence speciální pořádkové jednotky a dalších útvarů PČR, respektive i za přítomnosti sanitního vozidla Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra – útočník byl popálen. Muž měl na sobě balistickou přilbu a neprůstřelnou vestu. V jiném případě, kde šlo o jednání o vazbě u zvlášť nebezpečného pachatele vražd, byla eskorta realizována Zásahovou jednotkou KŘP hl. m. Praha.
Policistky a policisté právě zodpovídají za celou eskortu, včetně i jednání u soudu. Ve chvíli, kdy osobu předají ve vazební věznici, je osoba střežena VS ČR. V době, kdy dochází k soudnímu jednání u vazebně stíhaných osob, je celá režie eskorty na VS ČR. V případech zvlášť nebezpečných osob ale může vypomáhat i Policie České republiky včetně již zmíněné zásahové jednotky. Při vazebním ani soudním jednání pak novináři nemají mít možnost, respektive možnost nemá mít nikdo, položit dotyčným osobám otázky – vyjma soudu. Cílem je, aby se k osobě nedostal nikdo nepovolaný.
Cílem Vězeňské služby České republiky a ani Policie České republiky tak není znepříjemnit novinářům jejich život, je ale cílem, aby nedošlo k napadení podezřených/odsouzených/propuštěných osob, kde panuje podezření z možného útoku. Pakliže by tyto instituce nechtěly spolupracovat, vypadalo by to jinak.
A důležitá poznámka závěrem. Hasičský záchranný sbor ČR a ani JSDH obce nemá nic společného s hasičským vozidlem, o kterém dlouhou dobu novináři diskutovali. Šlo o hasičskou cisternu VS ČR, neboť Věznice Mírov má svou Jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku VS ČR, respektive Věznice Mírov.
