Tři, dva, jedna, start – tak takto to známe asi všichni. No jo, jenže „START“ funguje jinak – jedna, dva, tři, čtyři – červená, žlutá, zelená a černá.
„START“ je třídicí metoda při HPO, která má své počátky již v roce 1983, kdy byla vytvořena lékařem urgentní medicíny Lou Romingem po zemětřesení ve městě San Francisko. Lékař na vývoji této metody spolupracoval se záchrannými sbory z tohoto města a od roku 1994 je „START“ takový, jakým je nyní.
Třídicí metoda START souvisí se záchranáři vlastně okrajově, protože „START“ je využíván při třídění pacientů v rámci HPO ze strany hasičů a policistů. „Simple triage and rapid treatment“, v českém překladu „Snadné třídění a rychlé ošetření“, v jiném překladu „Snadné třídění a rychlá terapie“, již asi odhaluje, v čem tkví metoda „START“.
Hasiči a policisté dle předem naučených postupů vyhodnotí stav osoby, označí osobu barevnou páskou a tato osoba z vytřízení směřuje k ošetření a transportu.
Obecně platí, že:
- červená – P1 – nejzávažnější stav – rychlé vyšetření – rychlé ošetření – po ošetření nemusí být vždy prioritní transport – pakliže je stav pacienta nestabilní – dochází k rychlému transportu.
- žlutá – P2 – závažný stav – na ošetření může chvíli počkat – transport ale může a nemusí být potřeba zrealizovat rychle – viz. u P1
- zelená – P3 – lehké stavy – čekají pod dozorem na ošetření (vyšetření), mezitím si mohou navzájem pomoci s ošetřováním například drobných ran
- černá – P4 – exitus – práce primárně pro PČR
Důležitá poznámka – jde opravdu o obecné popsání. Záchranáři s lékaři pak fungují v rámci PNP po prvotním vytřídění dle metody TIK – třídicí a identifikační karty – popsáno bude v dalším článku.
Zdroj části informací: diplomová práce, Bc. Adéla Perníková, ČVÚT.
