Tak tyto dva výrazy souvisí s krevním tlakem. Jde totiž o označení vysokého a nízkého krevního tlaku. Nejdříve ale něco o krevním tlaku jako takovém.
Krevní tlak je tlak, kterým působí krev na stěnu cévy, kterou protéká (ano, zní to jako z Wikipedie, ale ono to prostě jinak napsat nejde). Onen tlak je způsoben z toho důvodu, že srdce je jakási pumpa, která pumpuje krev po našem těle. Krevní tlak ale souvisí i se stavbou a funkcemi krevního oběhu. Tlak se mění v různých částech krevního řečitě, avšak všeobecně se uvádí tlak, který je měřen v rámci artérií (tepny).
V rámci krevního tlaku pak známe i pojmy „systolický“ a „diastolický“ krevní tlak. Systolický tlak je v době vypuzování krve do těla. Diastolický krevní tlak je ve chvíli, kdy dochází k plnění srdce, přičemž první tlak je před lomítkem, druhý za lomítkem – příklad 120/80.
Normálním krevním tlakem je hodnota u systolického tlaku od 90 do 119 mm Hg (jednotka měření tlaku), u tlaku diastolického je normální hodnotou rozsah od 60 do 79 mm Hg. Tyto čísla se ale mění v závislosti na věku, teplotě kolem nás, unavenosti, ale také na mentálním a fyzickém rozpoložení těla. Pokud si náhodou jednou naměříte třeba „130 na 90“, neznamená to, že máte hypertenzi!
Co je hypertenze?
Výše již bylo zmíněno, co je bráno za normální krevní tlak. Hypertenze je označení vysokého krevního tlaku. Vysoký krevní tlak nastává tehdy, kdy jsou hodnoty opakovaně větší jak 140/90 mm Hg. Hypertenze jako taková není úplně rozeznatelná dle příznaků, ale vyskytují se taktéž. Jde o nespecifické bolesti hlavy, závratě, únavu nebo může dojít ke krvácení z nosu.
Když dojde k masivnímu zvýšení krevního tlaku, může dojít k námahové dušnosti, nevolnosti, poruchy vidění. Hypertenze jako taková se stanovuje až při opakovaných měření krevního tlaku. Často bývá využíván tzv. tlakový Holter, který pravidelně po dobu čtyřiadvaceti hodin měří krevní tlak. S hypertenzí se dá bojovat tak, že osoba požívá pravidelně medikaci.
Krevní tlak v cévním řečišti má přímý vliv na další orgány. Při neřešení hypertenze může dojít k cévní mozkové mrtvici nebo k infarktu myokardu. Pakliže je ale hypertenze řešena, není třeba mít takový strach.
Co je to hypotenze?
Pravděpodobně jste již poznali, že hypotenze je výraz stanovující nízký krevní tlak. Hypotenze nastává tehdy, pokud jsou opakovaně hodnoty krevního tlaku menší jak 100/65 mm Hg. Příznaky hypotenze jsou: mžitky před očima, rozostřené vidění, nevolnost, točení hlavy, mdloby.
Z důvodu poklesu krevního tlaku může dojít k náhlé krátkodobé ztrátě vědomí. Pakliže k tomuto stavu dojde, je třeba doplnit tekutiny a být několik minut v klidu. Pakliže dochází dlouhodobě k hypotenzi (chronické hypotenzi), prospěje pohyb (plavání), větší příjem soli, vyvarování se náhlým změnám polohy. Případně je třeba začít užívat léky na nízký krevní tlak.
Vysoký či nízký krevní tlak ale stanovuje až lékař! O chronické hypertenzi/hypotenzi mluvíme až ve chvíli, kdy takový stav nastává pravidelně. V takovém případě se nasazuje medikace, která pomáhá krevnímu tlaku dostat se do normálních hodnot.
Ilustrační fotografie: na fotografii vidíte monitor základních životních funkcí, který umí mimo jiné měřit i krevní tlak.
