Útvar rychlého nasazení, nebo také můžete znát zkratku (URN), je specializovanou složkou spadající pod Policejní prezídium a policejního prezidenta, respektive o nasazení „URNy“ rozhoduje náměstek policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování. URNA je celostátním útvarem určeným zejména proti boji s terorismem, únosech osob do obydlí či vozidel a podobně.
URNA vznikla původně v roce 1981 pod Sborem národní bezpečnosti pod pojmem Útvar zvláštních činností. Od roku 1985 pak spadal tento útvar pod Správy vojsk Ministerstva vnitra jakožto Odbor zvláštního určení (OZU). Do roku 1989 proběhlo ještě několik změn, po tomto roce však byl již útvar určen pro policejní práci v rámci celého území vlasti.
Ve vedení URNY je ředitel přímo odpovědný již zmíněnému náměstkovi policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování. Tento útvar je v pohotovosti 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu a 365 dní v roce. Krom toho, že URNA operuje v rámci vlasti, může být vyslána i do zahraničních operací na základě rozhodnutí ministra vnitra.
Aby bojovníci URNY „drželi krok s dobou“, probíhají nejrůznější školení a cvičení s dalšími obdobnými útvary ve světě. V roce 2001 jako reakce na teroristické útoky z 11. září vznikl projekt ATLAS, kde si předávají zkušenosti protiteroristické útvary světa.
Úspěch bojovníků URNY tkví hlavně v drilu. Příslušníci v rámci své služby provádí nejrůznější výcviky, kdy například vstup do objektu trénují třicetkrát, čtyřicetkrát i padesátkrát, aby vše bylo na jedničku s hvězdičkou. Příslušníci zařazení do Sekce rychlého nasazení a Sekce speciálních služeb pak také mohou trénovat střelbu, práci s vstřelovacími puškami i jednotlivé výsadky do oblasti jejich zákroku.
Do útvaru se však nedostane kdejaký policista – ano, do útvaru může být přijat jen policista mající minimálně tříletou praxi u policie. Musí splňovat vynikající fyzické vlastnosti a musí projít také těžkými psychotesty. Dostat se do útvaru není nikterak jednoduché a jsou to týdny intenzivních prověřování v rámci výběrového řízení. Bojovník útvaru musí být hlavně týmovým hráčem!
Útvar rychlého nasazení má několik symbolů, na které jsou příslušníci velmi hrdí. Jde o znak, prapor a červený baret odkazující k výsadkovému výcviku. Orel, který je součástí znaku, představuje dravost, odhodlání, rozhodnost, ostražitost, vytrvalost a trpělivost.
„Historický“ prapor byl útvaru předán v roce 1996 tehdejším policejním prezidentem plk. Oldřichem Tomáškem. V rámci praporu je spojení „S rozumem a odvahou“, ten je proveden zlatým písmem. Současný Prapor Policie České republiky byl Útvaru rychlého nasazení udělen policejním prezidentem plk. Petrem Lessy dne 8. září roku 2011 v rámci výročí třiceti let od vzniku útvaru.
V současné době u Útvaru rychlého nasazení slouží jen muži. Není však vyloučeno, že by se jednou do útvaru mohla dostat i žena. Současným ředitelem Útvaru rychlého nasazení je brig. gen. JUDr. Libor Lochman. Ten je ředitelem již od roku 1996 a do hodnosti brigádního generála byl jmenován v roce 2017.
Foto: ilustrační, autor
Loga: Policie České republiky
Pakliže se bavíme o aspiraci cizího tělesa – jde o nežádoucí vniknutí cizího materiálu do…
V předposledním článku série o HZS Plzeňského kraje se podíváme na zajímavý Územní odbor Rokycany. A…
Hasičský záchranný sbor České republiky v rámci jednotlivých krajů má ve výbavě i kontejnery sloužící jako…
O opravdu velkém štěstí může hovořit jedno z dítek, které chtělo přeběhnout silnici a srazilo ho…
Hloupost, ignorace a nerespektování dopravních značek… To je asi vše slušného, co vás napadne, když…
Všechny nás učili, že se na železniční vozidla neleze. Bohužel někteří lidé to stále zkouší…