Při objasňování trestných činů využívají orgány činné v trestním řízení postupy, které označujeme jako přípravné řízení. V praxi se nejčastěji setkáme s klasickým přípravným řízením a se zkráceným přípravným řízením, známým pod zkratkou ZPŘ. A právě na něj se podíváme v dnešním článku.
Kdy se využívá zkrácené přípravné řízení?
Zkrácené přípravné řízení je zvláštní forma přípravného řízení, která umožňuje rychlejší vyřízení méně závažných trestných činů. Využívá se zejména v případech, kdy jsou okolnosti skutku dostatečně objasněny, podezřelá osoba je známá a není nutné provádět rozsáhlé vyšetřování.
Podle trestního řádu lze zkrácené přípravné řízení použít u trestných činů, které v prvním stupni projednává okresní soud a u nichž trestní zákoník stanoví horní hranici trestu odnětí svobody nepřevyšující pět let.
Současně však musí být splněny i další zákonné podmínky, zejména aby bylo možné věc rychle objasnit a předložit soudu. Typicky se může jednat například o některé případy řízení pod vlivem alkoholu, maření výkonu úředního rozhodnutí, krádeže nebo další méně závažné trestné činy.
Jak probíhá?
Po oznámení nebo zjištění trestného činu policie provede potřebné úkony k objasnění věci. Zajišťuje důkazy, vyslýchá osoby a zjišťuje všechny podstatné okolnosti případu.
Pokud jsou splněny zákonné podmínky pro zkrácené přípravné řízení, může být věc vyřízena rychleji než v rámci klasického přípravného řízení. Podezřelý je seznámen se skutečnostmi, pro které je podezřelý ze spáchání trestného činu, a má práva stanovená zákonem.
Policie následně předá spis státnímu zástupci. Pokud státní zástupce dospěje k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky, může soudu podat návrh na potrestání. Na jeho základě pak soud rozhoduje o dalším postupu a případném trestu.
Jaký je hlavní rozdíl oproti klasickému přípravnému řízení?
Hlavním rozdílem je rychlost a procesní jednoduchost. Zatímco u závažnějších nebo složitějších případů bývá nutné vést rozsáhlejší dokazování a klasické přípravné řízení, u zkráceného přípravného řízení zákon umožňuje rychlejší postup v případech, kdy jsou rozhodné skutečnosti dostatečně objasněny.
Cílem není snižovat závažnost trestného činu ani zvýhodňovat pachatele, ale umožnit efektivní projednání věci při zachování práv všech zúčastněných osob.
Zdroje:
Trestní řád č. 141/1961 Sb.
Zkrácené přípravné řízení (§ 179a–179h)
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1961-141
[cit. 30. 5. 2026]
Trestní řád č. 141/1961 Sb.
§ 179a – Podmínky pro konání zkráceného přípravného řízení
https://www.kurzy.cz/zakony/141-1961-trestni-rad/paragraf-179a/
[cit. 30. 5. 2026]
Trestní řád č. 141/1961 Sb.
Oddíl osmý – Zkrácené přípravné řízení
https://www.kurzy.cz/zakony/141-1961-trestni-rad/cast-2-hlava-10-oddil-8/
[cit. 30. 5. 2026]
Nejvyšší soud České republiky
Stanovisko k problematice zkráceného přípravného řízení (sp. zn. Tpjn 301/2014)
https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/6920/
[cit. 30. 5. 2026]
