Přečin, zločin a zvlášť závažný zločin – tři pojmy, se kterými se setkáváte nejen v rámci projektu Ze života IZS, ale velmi často také v médiích.
Na první pohled mohou působit podobně. Ve skutečnosti mezi nimi ale existují zásadní rozdíly, které mohou rozhodnout o tom, jak přísný trest člověku hrozí. V tomto článku se na tyto kategorie protiprávního jednání podíváme zblízka a jednoduše si vysvětlíme, co přesně znamenají.
Co je to přečin?
Pod pojmem „přečin“ se v českém právu skrývá méně závažný trestný čin. Dle trestního zákoníku jde o každý trestný čin spáchaný z nedbalosti a úmyslný trestný čin, za který může být uložen trest odnětí svobody nejvýše v délce trvání pěti let.
Pod přečinem tak v praxi bývají méně závažné krádeže, maření úředního rozhodnutí a vykázání, případně některé případy ublížení na zdraví. Přečin je tak velmi laicky řečeno lehčí formou trestného činu.
Co je to zločin?
Zločinem se rozumí závažnější trestné činy. Jde o činy, které jsou vždy spáchány úmyslně – je u nich daleko větší společenská škodlivost, ale i hrozící trest.
Za zločin se považuje takový trestný čin, u kterého horní hranice trestu odnětí svobody přesahuje pět let. Typickými příklady jsou například loupeže, závažnější podvody, těžké ublížení na zdraví nebo znásilnění.
U takového protiprávního jednání, které je kvalifikováno jako zločin, už nemůže být řeč o nedbalosti či „chybě“. Jde o jednání mající výrazné dopady na oběti i společnost.
Co je to zvlášť závažný zločin?
Zvlášť závažný zločin představuje nejtěžší kategorii trestných činů. Jde o úmyslné jednání, u kterého zákon stanoví horní hranici trestu odnětí svobody nejméně deset let.
Do této kategorie patří například vraždy, teroristické útoky, obchodování s lidmi nebo rozsáhlá organizovaná kriminální činnost. Jde o činy, které zásadně ohrožují životy, bezpečnost nebo samotné fungování státu.
Grafika: ChatGPT
Zdroje:
Zákony pro lidi
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40
[cit. 29. 3. 2026]
Zákony pro lidi
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 14
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40
[cit. 29. 3. 2026]
