„Andělé bez křídel“ pomohou Hospici Mezi stromy

Havlíčkobrodští záchranáři se stali hrdiny charitativního kalendáře „Andělé bez křídel“, za kterým stojí dvojice fotografek, zdravotních sestřiček a maminek.

Lucii a Martině není lhostejný osud druhých, a proto se rozhodly fotografickým dílem pomoci organizaci, jenž pečuje o osoby odcházející z tohoto světa. Hospic Mezi stromy v Havlíčkově Brodě však poskytuje i psychosociální poradenství a doprovázení v náročné životní situaci.

Ony potřebují nás!

Proto, aby kalendář dvojice zdravotních sestřiček mohla vydat, se rozhodly Lucie s Martinou založit sbírku na Doniu. Cílovou částkou pro výtisk kalendáře je 300 000 Kč. Zisk z prodeje kalendáře následně poputuje právě k Hospici Mezi stromy v Havlíčkově Brodě.

Jakýkoli dobrovolný příspěvek pomůže vzniku něčemu velmi prospěšnému a zároveň při větším příspěvku budete obdarováni určitou odměnou, která nebude spočívat jen a pouze v dobrém pocitu. Celý projekt krom Donia můžete sledovat i na profilu na Instagramu.

Díky ochotě autorek kalendáře nyní společně můžeme nahlédnout pod „ruce“ dvojice autorek, se kterými jsem pro vás připravil kratší rozhovor.

Jak jste se Lucie a Martino dostaly k tématu kalendáře s tematikou urgentní medicíny?

K tématu urgentní medicíny nás přivedla kombinace obdivu k práci záchranářů a touhy vytvořit něco, co má hlubší smysl. Obě jsme ve svých životech potkaly lidi z oblasti zdravotnictví, ve kterém obě pracujeme, kteří nás inspirovali svou obětavostí, lidskostí i schopností zachovat klid v krizových situacích. Kalendář vznikl jako forma poděkování těm, kteří denně zachraňují životy a zároveň jako prostředek, jak pomoci těm, jejichž cesta už směřuje jinam právě prostřednictvím podpory paliativní péče.

Proč jste si vybraly jako cíl pomoci Hospic Mezi stromy?

Hospic Mezi stromy nás oslovil svou filozofií i osobním přístupem k pacientům a jejich rodinám. Věříme, že důstojný odchod z tohoto světa je stejně důležitý jako jeho začátek A právě to hospice umožňují. Chtěly jsme, aby výtěžek z kalendáře pomohl místu, kde lidé dostávají nejen péči, ale i pochopení, klid a lidskou blízkost. Mezi stromy je přesně takové místo, které si naši podporu zaslouží.

Proč jste svůj projekt nazvaly “Andělé bez křídel”?

Název „Andělé bez křídel“ vzešel z našeho “sledování” záchranářů při jejich práci a často jsme měly pocit, že jsou to andělé v lidské podobě. Nemají křídla, ale zachraňují životy, přinášejí úlevu, a v krizových chvílích jsou prvními, kdo se objeví. Chtěly jsme tímto názvem vzdát hold nejen jejich profesionalitě, ale i lidskosti.

Vy obě fotíte velmi krásně. Co Vás ale vedlo přímo k tématu ZZS? Pracujete ve zdravotnictví?

Ano obě pracujeme jako zdravotní sestry právě se seniory. Máme ZZS doslova “na očích, z práce se na ně díváme z okna, jak každých pár mínit vyráží k jinému osudu. To v nás probudilo touhu přiblížit jejich svět.

Jak vás přijal kolektiv ZZS, se kterým jste fotily?

Musíme říct, že nás kolektiv ZZS přijal nečekaně vřele. Byly jsme mile překvapené, jak otevřeně a ochotně k projektu přistoupili. Samotné focení jsme si užili na obou stranách. Důvěra, kterou nám dali, nám umožnila nahlédnout do jejich světa a zachytit ho s respektem. Navázaly jsme krásná přátelství a získaly inspiraci, která nás bude provázet dál.

Jaké to pro vás bylo zažít situace, které zažívají posádky záchranářů?

Sledovat simulace zásahů, vědět, že tohle není “jen práce”, ale často boj o minuty, byl hluboký zážitek. Uvědomily jsme si, jaké fyzické i psychické nároky tahle profese přináší. O to větší respekt k těmto lidem cítíme. Fotit to bylo výzvou, ale i poctou.

Jaké máte cíle s kalendářem?

Chceme, aby kalendář nebyl jen dekorací na zdi, ale nesl poselství. Aby připomínal, že hrdinové často nenosí pláště, ale reflexní vesty. A zároveň, aby pomohl konkrétním lidem v konkrétním místě, pacientům a rodinám v hospici Mezi stromy. Pokud se díky tomu otevře větší diskuze o důležitosti urgentní i paliativní péče, bude to pro nás velké vítězství. A třeba je to jen začátek něčeho většího.

---

Lucii i Martině děkuji za rozhovor a za to, co se rozhodly pro druhé udělat!