V souvislosti s krizovými situacemi na území kraje, krajů nebo celé České republiky se můžeme setkat s něčím, čemu říkáme „krizový stav“. Krizové stavy vycházejí ze Zákona č. 240/2000 Sb. (Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů).
Krizový stav je tak soubor opatření, která řeší narušení kritické infrastruktury, života zdraví osob, zvířat, záchranu přírody nebo majetku. Opatření v rámci řešení krizových stavů se týkají jednotlivců, skupin i právnických osob. V rámci krizového stavu známe čtyři stavy, které si blíže představíme níže.
Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje (v Praze primátor) na území celého nebo části kraje. Vyhlašován je v případě ohrožení života, zdraví, majetku a životního prostředí. Vyhlašuje se ve chvíli, kdy není možné odvrátit nebezpečný stav činností správních úřadů, orgánů obcí a kraje, zásahem složek IZS nebo subjektu kritické infrastruktury. Stav nebezpečí může z nařízení hejtmana/primátora trvat nejdéle třicet dnů. Další prodloužení by musela schválit Vláda České republiky.
Je nařízen z rozhodnutí Vlády České republiky, případně, pakliže jde o nebezpečí z prodlení, jej může nařídit předseda Vlády České republiky. Může platit pro celý stát nebo jen pro určitou část státu. Je vyhlášen v případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií nebo jiného nebezpečí, kdy je ve značném rozsahu ohrožen život osob, zvířat, zdraví nebo majetkové hodnoty, případně je narušen vnitřní pořádek a bezpečnost. Z nařízení Vlády České republiky nebo premiéra Vlády České republiky může platit nejdéle třicet dnů, jeho další prodloužení musí schválit Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.
Je vyhlášen z rozhodnutí Parlamentu České republiky na návrh Vlády České republiky. Platí pro část nebo celou republiku. Je vyhlášen v případě, kdy je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. Jeho maximální délka není stanovena.
Je vyhlášen z rozhodnutí Parlamentu České republiky. Platí na území celé České republiky a je vyhlášen ve chvíli, kdy je Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Jeho maximální délka není stanovena.
Stav nebezpečí i nouzový stav již z historie naší vlasti známe. Vyhlášeny byly například v případě povodní (nouzový stav, jindy stav nebezpečí), onemocnění Koronavirem SARS-CoV-2, uprchlická krize nebo sesuv půdy v JMK. Poslední dva zmíněné krizové stavy snad vyhlášeny nezažijeme nikdy.
*Ilustrační fotografie*
Michal Velíšek se narodil 28. března 1973 a tehdy rozhodně nikdo netušil, že se za…
Pravidelně „odborníci“ na sociálních sítích řeší, proč vlastně policie může „to“ a proč zase „ono“.…
Záchranáři se zdravotníky pravidelně v době, kdy rostou houby, upozorňují na možné otravy houbami. Méně často…
Poslední prázdninová sobota roku 2025 se v Šumperku nesla v duchu pomoci druhým. Šumperk totiž obsadili malí…
Přenosný hasicí přístroj je více než skvělým doplňkem každé domácnosti – a je jedno, zda…
Zabezpečovací detence je druhem ochranného opatření nařízeného soudem vykonávané ve specializovaných ústavech hlídanými Vězeňskou službou…