„…Já jsem si volala záchranku, protože jsem si myslela, že půjdu první na řadu,“ říkala jedna mladá paní/slečna. Sekundoval jí následně muž, který, jak jsem následně z jeho povídání dozvěděl, má střevní problémy, ale už nechtěl praktikovi, tak šel raději do nemocnice… A pak najednou přiveze posádka ZZS s lékařem pacienta s opravdu rychlou arytmií. Toho přivezla sanitka, stejně jako tu paní, ale ten pán jde hned za lékařem, jak je to možné?
Podotýkám, že výše popsané je pravdou a setkával jsem se s obdobnými případy jako pacient čekající na vyšetření lékařem často. Bohužel, někteří lidé si stále myslí, že když je přiveze posádka zdravotnické záchranné služby, tak půjdou prostě první na řadu. Pletou se. A ono dost dobře ani neplatí to, že pořadí pacientů určuje lékař – pořadí totiž určuje hlavně zdravotní stav.
Ambulance různých oborů
Pojďme si předně říci, že do nemocnice by měli chodit převážně opravdu nemocní lidé nebo lidé, kteří utrpěli úraz, kterým se něco vykloubilo, zlomilo nebo třeba lidé, kteří mají akutní problémy. Dle toho, co je trápí, pak navštíví specializovanou ambulanci – interní, neurologickou, chirurgickou, dámy pak gynekologickou…
Když do takové čekárny ambulance přijdou, patrně bude vycházet z ordinace do čekárny sestra a zeptá se, co dotyčného člověka trápí. A není vůbec důležité, v jakém pořadí jste přišli. Je důležité to, co vás trápí. Pokud vás trápí něco akutního, je to jiné, než pokud vás trápí něco třeba dva, tři dny… Lékaři se v první fázi věnují těm, kteří potřebují pomoci nejrychleji. Ti další pak musí počkat. A ano, někdy se takové čekání protáhne. Přes den, kdy může na ambulanci sloužit třeba dvojice lékařů, to ještě jde. Pak ale máte také nemocnice, kde je (zejména pak přes večer a noc) lékař sám na oddělení, ambulanci, ale případně musí dojít na konzilium apod. A to je pak jasné, že si osoba, kterou tři dny bolí hlava a nešla za svým praktikem, prostě počká…
Barva nebo číslo určující závažnost zdravotního stavu
Berme to tak, že doteď jsme byli v menší nemocnici, kde neexistuje nic jako centrální nebo urgentní příjem, případně pak Emergency. Ale pak jsou nemocnice, bývají to ty velké v krajských městech nejčastěji, ale pak také ty okresní, kde máte centrální a urgentní příjem.
Centrální příjem, jak název napovídá, je částí nemocnice, kde probíhá příjem pacientů pro nejrůznější specializace oborů medicíny (zpravidla ORL, gynekologie, oftalmologie a obdobné obory jsou samostatně). Na takové části nemocnice je osoba, která provede základní třídění pacientů dle toho, co řekne pacient sám nebo co řekne zdravotnický záchranář/lékař, který pacienta do nemocnice přivezl s posádkou.
Na základě těchto informací vám bude přidělena naléhavost vašeho stavu – jde o takzvanou triáž pacientů. Následující časové údaje berte tak, že jde o první kontakt s lékařem!
- Barva červená/číslo 1 – ihned k lékaři – život ohrožující stav, těžké zranění nebo stav po resuscitaci
- Barva oranžová/číslo 2 – počká minuty – jde o stavy, které jsou závažné nebo zranění vyžadující neodkladnou péči
- Barva žlutá/číslo 3 – počká desítky minut – jde o středně závažné zdravotní potíže nebo zranění – jde o stabilní pacienty
- Barva zelená/číslo 4 – počká hodinu (y) – jde o standardní stavy odpovídající ambulantní péči – není nebezpečí z prodlení
- Barva modrá/číslo 5 – hodiny – nejde o naléhavý stav, odpovídá ošetření v ambulanci praktického lékaře
Deset minut po předání na sále
Jsou stavy, jde zejména o ty pacienty spadající pod naléhavost 1, případně červenou barvu, které vyžadují téměř ihned péči lékaře. Na takové pacienty většinou už čeká i specializovaný tým lékařů, zdravotnických záchranářů/sester, mnohdy je připraven již i například katetrizační sál.
Pakliže posádka ZZS předá takového pacienta na urgentním příjmu, je téměř ihned připraveno vyšetření, které je požadováno. Na UP jsou přenosné přístroje pro sonografii, ECHO, vedle UP bývají již i počítačová tomografie (CT) a vše jde velmi rychle zorganizovat tak, aby třeba deset minut od předání pacienta začalo docházet již k zákroku na operačních sálech. V některých nemocnicích mají v rámci urgentního příjmu možnost dokonce provést i nějaké akutní zákroky v rámci záchrany života.
Je ale potřeba zdůraznit, že to jsou pacienti v kritických stavech. Je potřeba zdůraznit, že ne všude jsou týmy zdravotníků vyčleněni na péči o pacienty na tzv. „crash room“ (popisované místo pro opravdu urgentní stavy) a pracují i na „obyčejném“ urgentním či centrálním příjmu. A tak se prostě stává, že lidé čekají… A prostě čekat budou. Jsou totiž chvíle, kdy ti zdravotníci, na které mnozí při čekání nadávají, někomu jinému zachraňují životy.
Mysleme prosím na to, že nejsme sami. Že my sami nejsme určitě nemocní nebo my sami nemáme závažné problémy. Jsou i tací, kteří jsou na tom daleko hůře a těm je třeba poskytnout pomoc jako prvním.
